Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
 

http://richard_kliment.wbs.cz

Richard Kliment  -  Bardo Thodol    /Tibetská kniha mrtvých/

- obrazy a upravené texty pro výstavu v klubu Moje Múza /leden 2012 - listopad 2013/
- inspirováno tibetským textem z 8. století
- 7 obrazů, ilustrujících 7 dnů posmrtných stavů
- akryl a sprej na sololitu /60 x 80 cm/


       „Ó dítě vznešeného rodu, nadešel čas, abys hledal cestu. Jakmile tvůj dech ustane, zjeví se ti základní zářivost prvního barda. Je to dharmatá, otevřená a prázdná jako prostor, zářící prázdnota, čistá a čirá mysl bez středu a ohraničení. Poznej ji tedy, setrvej v ní a já se  stanu tvým průvodcem.“

      Tato slova by měla být umírajícímu vštěpována v mysl vícerým opakováním, dokud nepřestane dýchat. V tomto okamžiku vstupuje do mysli všech bytostí první bardo.
     Není-li mrtvola přítomna, nechť předčítající usedne na lůžko či sedadlo zemřelého, a vzývaje sílu pravdy, nechť přivolá jeho vědomí a předčítá mu.

      „Ó synu vznešeného rodu. Budeš-li po smrti obdařen tělem, bude ti setkání s domovem a příbuznými připadat jako ve snu.
      I když budeš svoje přátele a příbuzné oslovovat, nedostane se ti odpovědi. Když uvidíš své přátele a blízké plakat, pomyslíš si: Jsem mrtev. Co mám dělat? 
      Jsi hnán neklidným větrem své karmy a tvůj intelekt, zbavený tělesného základu, je podoben ptačímu péru unášenému větrem a zmítanému sem a tam.
      Bude se ti zdát, že se za tebou ženou hrozivé šelmy, pronásledují tě nepřátelé, déšť, vánice. Uslyšíš hukot rozpadajících se hor, vylévajícího se moře, šířícího se požáru... Neboj se toho. Jsou to jen tvé klamné představy.
      Budeš prchat, ale cestu ti zahradí propasti – a ty budeš mít pocit, jako by ses propadal do bezedných hlubin. Avšak – nejsou to propasti, nýbrž tvé neřesti – nenávist, chtíč, nevědomost.
      To je BARDO vznikání.. Mezistav tvé karmy. Když budeš dál hledat pro sebe tělo, nepotkáš nic než utrpení. Proto překonej touhu po těle, setrvej ve stavu nečinění, zůstaň ničím nerozptylován, Odvrhni v mysli všechen strach a odvrhni všechny záliby a tužby. Nechť tvůj intelekt bez soustředění i bez rozptýlení setrvá ve stavu velkého klidu.  Tak dosáhneš vysvobození.“

Nadešel čas smrti, a proto teď skrze tuto smrt přijmu za vlastní pouze postoj osvícené mysli a dosáhnu dokonalého osvobození.

„Nezapomeň, že cokoli se objeví, byť je to děsivé, nebo krásné, jsou jen tvé vlastní projekce.“

/Padmasambhava z Udjány – Vysvobození v Bardu skrze naslouchání, 8. století/

 


Den první


      „Ó synu vznešeného rodu. Když se nyní probíráš z bezvědomí,
napadá tě: Co se to stalo? Snaž se pochopit, že se nacházíš v bardu...“

      Celá nebesa září světlem blankytné modré barvy.
      Veškerý prostor se rozzáří. To světlo představuje vědomí v jeho původní čistotě. Světlo nejvyšší moudrosti vyprázdnění.
      Současně spatříš bílé světlo bohů, ze kterého se tě zmocní pocit radosti. Ale netěš se z něj! Nenech se jím zlákat, ani po něm neprahni!
      Nehledej zalíbení v bílém světle bohů.
Je překážkou na cestě k osvobození. Strhne tě do kruhu nových zrození.



      „Když pro svou nevědomost bloudím, kéž mě Požehnaný, představující mužský princip, a jeho družka Královna, pomohou projít nebezpečnou cestou.“

 

Druhý den


      „Ó dítě vznešeného rodu...“

      Druhého dne ti svitne bílé světlo čistého elementu vody.
Bílé světlo zrcadlící moudrost. Nech se jím s důvěrou a touhou přitáhnout.
      Spolu se světlem moudrosti spatříš matné světlo nenávisti.
Je to světlo pekelných bytostí.
      Nehledej zalíbení v matném světle, neboť svádí na cestu omylu. Tomuto světlu nevěnuj pozornost!

 

      „Odlož svou nenávist, neboť je překážkou na cestě k osvobození.“

      Budeš-li k němu lnout, zřítíš se do míst pekelných a upadneš do bahna nesnesitelných běd a muk, ze kterých se hned tak brzy nedostaneš.
      Je to neblahá cesta tvé vlastní hříšné poskvrněnosti, nahromaděné tvou prudkou nenávistí.

 


Třetí den


      Avšak někteří lidé zaslepení pýchou a těžkými hříchy, i když byli takto poučeni, dostanou z železného háku světelného paprsku milosrdenství strach a budou prchat pryč.

      Třetího dne jim vyrazí v ústrety a na pomoc žluté světlo, představující stejnorodosti všech jevů.
V téže době spolu se světlem moudrosti pronikne srdcem také
modré světlo pýchy, světlo lidí.

      V této chvíli budeš chtít pod vlivem pýchy před žlutým světlem prchnout. Z onoho matného modrého světla lidí budeš mít naopak radost a budeš k němu přitahován.
Snaž se ve žlutém světle poznat moudrost. Uvědomíš-li si, že je to přirozené záření tvého vlastního intelektu, pak - i když mu nebudeš projevovat svoji oddanost a úctu a nebudeš se k němu modlit, staneš se buddhou.

      Z onoho modrého světla se neraduj! Je to neblahá cesta tvých vlastních náklonností, nahromaděných tvou velikou pýchou. Budeš-li k němu lnout, zřítíš se do světa lidí, kde ti bude zakoušet muka zrození, stárnutí, nemoci a smrti. A čas vysvobození ti hned tak brzy nenastane...

     „Odvrhni pýchu a vzdej se náklonností!“

 

 

Čtvrtý den


      Existují však někteří nešťastníci, kteří – zmateni chtíčem a hříšnou zatemněností, mají ze zvuků a světel strach a prchají pryč. A tak jim čtvrtého dne vyjde vstříc cesta hladových duchů, tvořená chtíčem a lakotou.

      Čtvrtého dne ti svitne červené světlo dokonale čistého elementu ohně. Červené světlo, představující moudrost rozlišování. Nehroz se ho! V téže době ti také svitne matné žluté světlo tvých chtíčů, světlo hladových duchů. Odhoď zalíbení v něm i touhu po něm!
      Nepropadej hrůze z červeného světla a snaž se je poznat jako moudrost.
      Uvědomíš-li si, že je to přirozené záření tebe sama, světlo s tebou splyne a ty se staneš buddhou.
      Ve žlutém světle zalíbení nehledej! Je to neblahá cesta tvých vlastních náklonností, nahromaděných tvým prudkým chtíčem.


Budeš-li k němu lnout, zrodíš se do světa hladových duchů, kde budeš zakoušet nesnesitelná muka hladu a žízně.

      „Vyveďte mne, prosím, z hrozivé cesty bardem,
přiveďte mne k pravému, dokonalému buddhovství!“

 

Pátý den


      Některé živé bytosti však vlivem svých dlouhotrvajících návyků, vlivem své závisti a své špatné karmy, budou cítit ze světel a zvuků strach a úzkost. Nezachyceny hákem světelných paprsků milosrdenství doputují do pátého dne barda.

      Tam jim zazáří zelené světlo z říše nejlepších skutků, světlo nejvyšší schopnosti intelektu - moudrosti praktického uskutečnění činů. Světlo čistého elementu vzduchu. Ale také je uvítá červená cesta závisti, cesta polobohů.

      Setrvej ve stavu vznešené vyrovnanosti, ve které není ani lásky, ani nenávisti, ani stranění ani nestranění.

      Medituj o červeném světle s vyrovnanou myslí. Jsi-li však slabší mysli, alespoň se z něj neraduj! I když budeš mít ze zeleného světla strach, snaž se je poznat jako moudrost. V červeném světle polobohů zalíbení neshledávej! Je to neblahá cesta tvé karmy, navršené tvou závistí. Zřítíš se do světa, kde budeš zakoušet nesnesitelná muka bojů a hádek! Je to překážka tvého vysvobození.

      „Když pro svou prudkou závist bloudím
vyveďte mne, prosím, z hrozivé cesty bardem.“

 

Šestý den


      Někteří lidé v důsledku toho, že byli dlouho přivyklí velkému množství náklonností, i když byli mnohokrát poučeni, putují neustále dolů...
     A tak se šestého dne zjeví šestero světel šestera druhů existence.

      Ó synu vznešeného rodu, pozorně poslouchej! Až do včerejška se ti ukazovaly vize z patera buddhovských řádů. Kdybys byl poznal, že ta přirozená záření jsou  tvoje vlastní představy, stal by ses buddhou. Ale protože jsi to nepoznal, bloudíš dosud.
      Nyní se ti ukáží světla čtyř barev, světla čtyř elementů v jejich dokonalé čistotě. Neexistují někde jinde... nacházejí se ve čtyřech stranách a ve středu jako straně páté tvého vlastního srdce..

      Z tvých představ do tvého srdce vstoupí velmi jemné světelné paprsky.  Objeví se světelné kruhy, zkrášlené ještě dalšími většími i menšími kruhy světel.

      Také tyto věci pramení z přirozených vlastností tvého intelektu. Proto neboj se jich, ale nebuď k nim ani přitahován! Setrvávej uvolněný ve stavu naprostého nepřemýšlení. V tom stavu se všechny představy a světelné paprsky v tobě rozplynou a ty se staneš buddhou.
      Spolu s paprsky moudrosti se ti ukáží klamná zjevení. Matné bílé světlo bohů, matné červené světlo polobohů, matné modré světlo lidí, matné zelené světlo zvířat, matné žluté světlo hladových duchů a matné kouřové světlo bytostí nacházejících se v pekle. Setrvej klidný ve stavu nepředstavování si... Protože jinak na sebe vezmeš tělo tvora z  některého šesti stavů existence.

 

Sedmý den


      V některých nejzaostalejších zemích se mohou vyskytnout lidé, kteří – jsouce zmateni karmou – nepochopí, i když je jim to vysvětlováno. 
     Takovým přicházejí sedmého dne vidiny božských opatrovníků, ale také jsou zváni na cestu zvířat, tvořenou zaslepeností a tupostí.

      Ó synu vznešeného rodu, pozorně poslouchej! Sedmého dne ti svitne světlo mnoha  barev. Ve středu mandaly zahalené do duhy se ti zjeví božstvo zvané „Lotosový pán tance“ s tělem zářícím pěti barvami, s červenou družkou předvádějící tanec, při kterém drží v rukou zakřivený meč a lebku neplněnou jako pohár krví.
      Uvidíš prapory a baldachýny z lidské kůže, bubínky z lebek, píšťaly ze stehenních kostí. Vše zahalené kouřem ze smažícího se lidského masa. Bezpočet zvuků zaplní všechna zákoutí světa. Jako burácení tisíce hromů budou znít válečný ryk a řev. Neděs se ale, neměj strach. Snaž se ve vidinách pochopit svoje vlastní, přirozené představy, schopnost vlastního intelektu!
      V téže době ti také zasvítí zelené světlo zvířat. Budeš k němu přitahován! Neshledávej v něm zalíbení, neprahni po něm! Zřítil by se do světa nevědomých zvířat, kde bys zakoušel muka tuposti, němoty a otroctví. 

      „Ó vy všichni ctihodní! Slitujte se nad tvorem, jako jsem já, který nenashromáždil zásluhy a který, i když je uchopován paprsky milosrdenství, nebyl jimi zachycen. Vyveďte mne z hrozivé cesty bardem a přiveďte do čisté rajské říše.“

TOPlist